Jméno: Karel Schulz
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tento romanopisec, básník a povídkář působil také jako divadelní kritik a parlamentní zpravodaj. Často používal pseudonym José Espanillo. Patřil také mezi autory sci-fi, ale jeho nejznámější dílo, Kámen a bolest, je historický román.
Život
Karel Schulz se narodil 6. května 1899 v obci Městec Králové a zemřel 27. února 1943 v Praze. Dnes je pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho otec byl překladatel Ivan Schulz, matka byla Jarmila Mařáková, harfistka a sestra zpěváka Otakara Mařáka.
Nejprve začal studovat gymnázium, které v roce 1918 ukončil maturitou. Poté se dal na studování práv, tento obor ho ale příliš nenadchnul, a proto po třech letech přestoupil na medicínu. Avšak ani tuto fakultu z finančních důvodů nedokončil.
Publikovat začal již od svých dvaadvaceti let, stal se členem Devětsilu (což byl levicový umělecký svaz, který působil v letech 1920 až 1930). Členem tohoto svazu byl ale pouze v letech 1922 až 1924, kdy byl vyloučen pro plagiátorství (Vladislav Vančura odhalil, že jeho povídka Hughesův ústav je nápadně podobná Klubu sebevrahů od Roberta Louise Stevensona). Od roku 1924 tak začal působit v brněnském Devětsilu, a to do roku 1926.
V tomto roce také konvertoval ke katolicismu a ukončil svá studia na lékařské fakultě. Začal si vydělávat soudničkami, divadelními i filmovými kritikami, které psal do Lidových novin. V letech 1930 až 1935 působil jako parlamentní zpravodaj a poté byl jeden z hlavních redaktorů Národní politiky (až do roku 1942).
Jeho manželkou se stala Hana Janoušková. Společně měli tři děti: syna Radima a dceru Ivanu a Jiřinu (Jiřina se vdala za známého spisovatele Josefa Topola).
Tvorba tohoto autora se opírá o reakci člověka na dobu a prostředí, ve kterém žije. Častokrát se také prolíná realita a sny, autor se snaží zaujmout všechny smysly čtenáře. Proslavil se hlavně svým historickým románem s názvem Kámen a bolest, ale protože to byl autor katolicky smýšlející, v době normalizace se o něm příliš nemluvilo. Román mu tak přinesl slávu až posmrtně.
Karel Schulz zemřel 27. února 1943 v Praze.
Dílo
Tegtmeierovy železárny
Toto dílo vyšlo v roce 1922 a jedná se o první autorovo dílo, které ale bylo značně nekvalitní. Autor se v něm zabývá rokem 1920 a sociálními problémy tohoto roku, kterými byl mimo jiné i kolektivizmus. Kniha má podtitul Komunistický román.
Sever-Jih-Západ-Východ
Tato kniha z roku 1923 obsahuje povídky i básně, autor se poprvé obrací ke sci-fi tematice.
Dáma u vodotrysku
Román z roku 1926, ve kterém se objevují prvky surrealismu.
Skleněná panna
Roku 1928 vytvořil autor toto libreto k baletu.
Peníz z noclehárny
Tato sbírka povídek byla vydána v roce 1940, objevuje se v něm již katolicismus. Autor navazuje na tvorbu Jaroslava Durycha. Kniha obsahuje celkem osm povídek: Per amica silentia lunae, Chvála milosrdenství aneb Amarantus, Zrcadla, Píseň milostná, Balada o deštníku, Peníz z noclehárny, Tvář na obraze a Rekviem. Všechny tyto povídky spojuje to, že autor se snažil vykreslit psychologii postav, čehož je dosaženo minimalizací děje. Hlavními postavami jsou sociální případy, jako jsou například žebráci či nevěstky.
Princezna z kapradí
Roku 1940 se autor pokusil modernizovat celkem osm pohádek.
Prsten královnin
Tato sbírka povídek pochází z roku 1941. Jedná se o nejlepší povídky a novely tohoto autora.
Kámen a bolest
Nejznámější dílo tohoto autora je historickým románem. Jedná se o trilogii, kdy další dvě knihy se nazývají V zahradách medicejských a Papežská mše. Poslední díl této trilogie ale zůstal nedokončen. Všechny tři díly popisují život Michelangela Buonarottiho.
